Tereza je hodně komunikativní, sympatická, mladá žena. Není spokojená ve své práci a neví, co by vlastně chtěla dělat, co by ji tak nejvíc bavilo. Má hodně zájmů, ode všeho umí něco, ale není nic, co by ji táhlo opravdu hodně.
Máme spolu konzultaci, pomáhám Tereze přijít na to, jakou práci chce vlastně dělat. Už jsem ji otázkami dovedla k tomu, jaké činnosti ji těší, co dělá nejraději, bez ohledu na odměnu, co dělala ráda, když byla malá… Mám papír plný poznámek a už se mi skládá obrázek. Už vidím, že Terezu nejvíc baví cestovat, pomáhat lidem, ukazovat jim cestu…
A je to tady. V každé větě slyším ALE.
Někdy je ALE schované ve slovech JENOMŽE a nebo PROBLÉM JE, ŽE…
„Mohla bych začít provádět turisty po Praze, ALE nechci někde chodit a vnucovat svoje služby.“
Tereza si ve své hlavě vystavěla ze svých ALE pěkně vysokou zeď. Překážku, která jí nedovolí realizovat nic ze svých snů a přání. A staví ji pořád dál, pořád přidává další cihly.
Namísto toho, aby začala bourat dveře. Nebo spíš vrata. Než aby začala hledat cesty a způsoby, jak ke svému cíli dojít. Možností je vždy nekonečně mnoho a stejně tak je kolem nás spousta lidí, kteří nám pomohou.
Musíme však vyjít za naši zeď, abychom je viděli a potkali.
Dostávám e-maily, kde čtu: „… ale já mám dvě děti“, „… jenže já bydlím v Mostě…“ anebo „… problém je, že všude chtějí mladší…“
Tahle věta je z e-mailu, který mě hodně zaujal. Autorka mi napsala spoustu námětů, k mému projektu (za což jí děkuji) a uprostřed byla tahle věta: „Já sice mám inspirativní náměty, ale bohužel jsem zatím nenašla možnost, abych na nich mohla spolupracovat s lidmi, které by to zajímalo a mě to přinášelo příjem, takže spíš dělám tam, kde se naskytne příležitost.“
To je pěkná Čínská zeď….
Nejsou to lidé, kolem nás. Nejsou to ani místa, kde bydlíme, ani náš věk nebo vzdělání, co nám brání dosáhnout svých snů. Jsou to zdi, které si stavíme ve své hlavě z našich ALE. Cítíme se tam bezpečně, ALE…
Můžeme se svobodně rozhodnout – budeme stále lpět na důvodech, proč něco nejde, proč něco nemůžeme anebo začneme hledat cesty a způsoby, jak dojdeme ke svému cíli?
Jak se rozhodnete vy? Napište mi o tom!
Krásný den!
Jana Bártíková
Průvodce na cestě k dobré práci
P.S. Na hledání cesty za svým snem nemusíte být sami >>>
Přečtěte si také: Jaká je dobrá práce?
Komentáře nejsou povoleny.
Mám podobné zkušenosti. Okolo nás jsou inspirující lidé kteří si nevěří. Nedávno jsem byl svědkem zajímavé zkušenosti. Manželka spolu s kamarádkou a dcerou si dali za cíl, najít na sobě a na druhých 10 dobrých vlastností nebo postojů. Měli na to týden. Už za 2 dny měli všichni tři napsány dobré vlastnosti druhých, ale na sobě nic nenašli. Manželka neměla ještě v den setkání napsáno o sobě více jak tři vlastnosti. Všude samé ..snažím se, …myslím si, …pracuji na sobě. A přece když se na tyto tři krásné bytosti dívám uvědomuji si, že mne přesahují v mnohém. Nakonec jsem večer po setkání na všech třech tvářích viděl nadšení a jiskru v očích.
Někdy najít na sobě 10 dobrých vlastností vede rychleji k lepší práci, než 10 odeslaných životopisů.
Reaguji na “ „Já sice mám inspirativní náměty, ale bohužel jsem zatím nenašla možnost, abych mohla na nich spolupracovat s lidmi, které by to zajímalo a mě to přinášelo příjem, takže spíš dělám tam, kde se naskytne příležitost.“ To je pěkná Čínská zeď….“
Já myslím, že to vypovídá o jediném – pisatelka „zatím nenašla možnost“ (nevylučuje to, že ji hledá). Jani, můžete dát paní na mě kontakt? Třeba pro ni budu mít uplatnění – inspirace není nikdy dost. Pak uvidíme, zda to je „zeď“ 🙂
Jolano, děkuji za reakci!
Bohužel kontakty na svoje klienty dál nepředávám.
Ani nemohu požádat pisatelku o souhlas – tohle je článek z loňského roku, těžko bych její e-mail dnes už našla…
Hezký den, Jana
To je pěkná Čínská zeď :-)))
Nebo to ukazuje, že ne vždy všechno je snadno řešitelné? 😉
Jolana chtěla svůj kontakt poskytnout Vaší klientce a nechat na ní, aby s ním naložila podle uvážení.
Neloudila po Vás kontakt na klientku.
Moje velké ALE je strach. Ne ze změn, ale z úspěchu.
Pěkně napsané.
Děkuji, Honzo!
Jana
Ano,všechna shora uvedená ale jsem si v životě bohatě „vychutnala“ a v určité fázi života se všechny zkušenosti objevily v celé své nahotě – že všechna uvedená ale jsou jen našimi útěky před novými možnostmi změnit náš život a změnit sami sebe – tedy útěk před sebou samými…
Díky, Aleno. Souhlasím!
Jana
Dobré!!!!
Díky, Jitko!
Jana