Jaká je dobrá práce?
Proč je důležité poznat svoji dobrou práci?
Všichni chceme být spokojení a šťastní. To je touha všech lidí, a co víc, je to naše poslání…
Spokojení a šťastní můžeme být jen tehdy, pokud nám vše „funguje“ ve všech čtyřech oblastech života: vztahy, zdraví, peníze, práce.
Pokud v jedné oblasti svého života spokojeni nejsme, tato spokojenost se časem přenese do dalších oblastí a my jsme nešťastní.
Možná, že jste to zažili nebo zažíváte:
Máte skvělý vztah, úžasné děti, jste zdraví, máte peníze na vše, co potřebujete. Ale v práci… Změnilo se vedení, majitel, vy… Práce vás nebaví, šéf vás štve, s kolegy si nerozumíte. Každé ráno vstáváte s pocitem – už zase tam musím. Ale tak to nějak vydržím, dobře mě platí, mám spoustu výhod, šanci na povýšení… Kvůli tomu to vydržím.
Po několika měsících – váš stupeň otrávenosti je na desítce (z deseti). Při pomyšlení na práci je vám fyzicky nevolno. Špatně spíte, bolí vás žaludek, možná máte vředy. Zdraví už tedy nejste. Jste podráždění a nevrlí na manžela či manželku, na děti. Často se hádáte. Vaše rodina, oáza klidu a bezpečí, už není, co bývala. Úkoly v práci zvládáte s velkým sebezapřením. Díky stresu, únavě a zdravotním problémům děláte hodně chyb a nedodržujete termíny. Hádáte se s šéfem i s kolegy. Šéf vám nedal kvartální bonusy, není s vámi spokojený. Nakonec vám navrhne, abyste se po dohodě rozešli nebo se rozhodnete odejít vy sami. Teď jste bez práce a vaše finanční situace není růžová. Problémy v dalších oblastech se tím jen stupňují…
No, není to hezký příběh, to je pravda… Ale je ze života, podobný jsem zažila.
Nemusí to tak být, záleží jen na našem rozhodování. Vždy. Můžeme se rozhodnout najít a získat dobrou práci.
V práci trávíme podstatnou část života. V průměru je to asi 1760 hodin ročně, což je asi jedna třetina našeho bdělého života ročně (při 8 h pracovní době). Pokud chceme opravdu žít každou vteřinu našeho života, nemůžeme vystačit s tím, že náš život začíná až po práci, o víkendu, v důchodu…
Poznat sám(sama) sebe, vědět, jaké moje poslání, jaký je můj talent, co mě baví a naplňuje, to je předpoklad nejen k získání dobré práce, ale ke spokojenému a šťastnému životu.
Pomůže mi, když vím, co chci
Úspěšný uchazeč zná svoje silné stránky a svůj talent. Ví, co ho baví a naplňuje a jaké práci se chce věnovat. Plánuje si svoji profesní kariéru, zlepšuje se ve svém oboru. Ví, jaká je jeho dobrá práce a když práci hledá, nedělá kompromisy. Nechce získat jinou práci, jen tu dobrou.
Jaká je vlastně ta „dobrá práce“?
Hodně lidí si myslí, že dobrá práce má tyto atributy:
- Vysoký plat
- Skvělé výhody
- Prestižní zaměstnavatel
- Možnost povýšení
- Společenská prestiž
Ano, také jsem si to dříve myslela. A teď? Souhlasím s tím, že tohle všechno je moc příjemné, pokud to získáme jako bonus k těm opravdu důležitým atributům dobré práce:
- Smysluplnost (pro mne)
- Zábava (baví mě to!)
- Uspokojení (moje)
- Seberealizace (moje)
- Naplnění (můj pocit)
- Učení se, sebe-rozvoj
Pokud tohle vaše práce nesplňuje, vysoký plat a prestižní značka nám to nikdy nenahradí. Dříve nebo později se s největší pravděpodobností stanete aktérem příběhu výše…
Dobrá práce je pro každého jiná práce!
A jak mi tohle pomůže najít dobrou práci?
V momentě, kdy budete vědět, co opravdu chcete dělat, jaká práce vás bude bavit, uspokojovat, naplňovat…, zvýšíte svoje šance na úspěch, protože:
- Zaměříte svůj čas, svoji energii, svoji pozornost jen jedním směrem
- Budete odpovídat jen na inzeráty, které vám budou nabízet vaši dobrou práci, nebudete rozesílat životopisy na všechny strany
- Vytvoříte kvalitní životopis, ze kterého bude jasné, co umíte a co chcete dělat
- Nebudete mít problém napsat dobrý motivační dopis
- Budete lépe umět „prodat se“ na pohovoru
- Všechno svoje nadšení pro to, co děláte rádi a chcete dělat, projevíte naprosto přirozeně v životopise, v motivačním dopise a na pohovoru a přenesete ho na manažera, na personalistu, který sedí proti vám
- Budete autentičtí – sví a opravdoví
- Budete mít výhodu oproti ostatním uchazečům
Někdy je hodně těžké si odpovědět na otázku „Jaká je moje dobrá práce“.
Nebo „Co znám a umím, jaká je moje hodnota“. Odpověď na tyhle dvě otázky je však zásadní. Ovlivňuje všechny vaše další kroky na cestě k dobré práci.
Když odpovědi na tyhle dvě otázky neznáte, bude vaše cesta delší a složitější a výsledek nejistý.
Pokud ale odpovědi v sobě objevíte, snadno vytvoříte životopis, který bude vaší reklamou, který vás odliší a dostane na mnohem více pohovorů. Na pohovoru budete naprosto sami sebou a snadno a přirozeně budete umět mluvit o tom, co máte rádi, co znáte a umíte jakým přínosem pro zaměstnavatele budete.
Získáte dobrou práci za několik týdnů…
Krásný den!
Jana Bártíková
Průvodce na cestě k dobré práci
Jak jste na tom vy? Víte, jaká je vaše dobrá práce? Děláte to, co vás baví? Napište mi o tom do komentářů dole na této stránce!
Komentáře nejsou povoleny.
-
-
-
Toť otázka... Přečtěte si ebook a budete vědět, k čemu a jak vám největší profesní síť může pomoci...
Dobrý den,
osobně mám problém, že u 90% pozic pro které si myslím že mám znalosti, schopnosti i předpoklady je zapotřebí praxe a řidičského průkazu. Nejsem vlastníkem ani jednoho. Můžete mi poradit, jak nahradit potřebnou praxi, protože nechápu jak ji mohu získat, když bez ní neseženu místo, kde bych si ji utvořil? A ještě jeden dotaz – myslíte si, že má cenu se ucházet o místo, kde vyžadují ŘP, když jsem ochoten (a dokonce to tak i plánuji) si za první výplatu udělat oprávnění, že na to personalista bude brát ohled? Protože se mi stalo, že cca každý 3. pohovor selhal právě na tomto chybějícím oprávnění…
Zbyňku, praxi můžete získat různými cestami: dobrovolnou prací, brigádami, prací v oboru, ale na nižší pozici…
Pokud se ucházíte o práci, kde je potřeba mít ŘP a vy ho nemáte, budete mít těžší pozici.
Fakt, že jste ochoten si řidičák udělat, asi nikoho neohromí.
Funguje to obráceně – musíte nejdřív něco dát, absyste pak mohl dostat…
Takže byste měl investovat do zvýšení své hodnoty a udělat si ŘP hned.
Hezký den, Jana
Mám vizi, znám svou hodnotu, vím, co chci dělat, mám k tomu dobré předpoklady i vzdělání. Tvrdě jsem teď narazila. 9 měsíců jsme udržovaly komunikaci s mou budoucí zaměstnavatelkou, v červenci mi potvrdila, že jsem nejlepší kandidát. V srpnu mi po telefonu suše oznámila, že mě nevezme. A proč? Nedokázala mi odpovědět…prý jsme byli všichni stejně dobří… Já však tuším, proč. Jako žena v produktivním věku ještě stále můžu chtít mít děti…. A co teď? Za 2 měsíce mi končí rodičovská dovolená a o další takové místo můžu zažádat až zase za rok. Tento můj obor je bohužel takto nastaven. Co mám ten rok bez práce dělat? Jak zajistit rodinu? Jsem nesmírně rozhořčená ze diskriminujícího jednání. Současná situace je opravdu do nebe volající.
Dobrý den, Báro!
Zkuste se podívat na věc z druhé strany. Vaše potenciální zaměstnavatelka se zachovala podle vás diskriminujícím způsobem. Není to tady nakonec pro vás dobrý výsledek? Zaslouží si vás tento zaměstnavatel? Jaké chování vůči sobě byste mohla v pracovním vztahu očekávat? Chtěla byste skutečně pracovat pro firmu s takovým přístupem?
Pokud jste si vědoma své hodnoty a víte co chcete dělat, pak se rozhlédněte kolem sebe a hledejte další cesty pro svoje uplatnění. Nikdy není jen jedna cesta. Třeba se vám díky této události teď otevřou dveře k možnostem, které jste doposud, kdy jste byla upnutá jen na jednu možnost, neviděla.
Pokud budete opravdu chtít, řešení a cestu najdete.
Přeji vám hodně úspěchů! Jana
P.S. Pro zajímavost – můžete uvést, v jakém oboru a v jaké oblasti pracujete? Ještě jsem se nesetkala s tím, že by bylo možné o nějaké místo žádat je jednou za rok. Děkuji.
Zajímalo by mě, proč mě na všech místech jako tohle ignorují, když napíšu, že mám jen základní vzdělání – ne z lenosti nebo negativismu, ale proto, že mám IQ okolo 90, k tomu duševní postižení a nic se pořádně naučit nedokážu. Jsou snad všechny ty věci, ta pěkná hesla a rady, jen pro vysokoškoláky, obchodníky, manažery, podnikatele…? Já nepovažuji za nutné se v práci realizovat, od toho mám naštěstí pár jiných věcí, potřebuju si jen na sebe vydělat – a pokud se vám zdá, že to není dost, aby to pro někoho mohlo být těžko naplnitelným snem, tak věřte, že se mýlíte… Ale když hledám radu, mám dojem, jako bych bušil na dveře zvukotěsné místnosti, za kterými se žije nějaký úplně jiný svět, ve kterém mě nechtějí vidět… Není člověk hoden odpovědi, když se chce – nebo musí – živit jako nekvalifikovaný pracovník? Jistě, máte právo vybírat si, kdo je vás a vašich rad hoden, proč se ale potom oháníte všemi těmi větami typu „každý může…“ „každý má možnost…?“ V tomhle vám nerozumím a upřímně, docela by mě zajímalo, jak na tom jste…
Mirku, vím, že jste mi psal dotazy už dříve, na tomto webu nebo na mé FB stránce. Bez odpovědi nezůstaly (jen ty, kde jste se ptal opakovaně na totéž)
Jedno mají vaše dotazy společné – vždy neopomenete uvést, že máte duševní postižení a že nedokážete nic naučit. Pokud je tomu tak, neumím vám pomoci. To říkám otevřeně a na rovinu.
Ano, každý má možnost získat dobrou práci. Ale ta nespadne z nebe. Každý musí pro získání dobré práce něco udělat. Já umím pomoci jen lidem, kteří chtějí něco změnit a něco se naučit. Pomáhám lidem, kteří se chtějí v práci realizovat, kteří hledají práci, která je bude bavit a naplňovat. Pokud je vaším cílem si na sebe jen vydělat – ok, je to vaše rozhodnutí, ale s tím vám já nepomohu.
Není to tedy o tom, kdo je a není mých rad hoden – je to o tom, komu umím a neumím pomoci.
Hezký den, Jana
Článek se mi líbí. Vystihuje situaci.
Přesně, co popisujete v článku, znám osobně. Již jsem se dostala do situace, kdy si myslím, že nemám, co nabídnout. Sebevědomí pod bodem mrazu a nevím, v které oblasti života začít. Vím jen to, že chci být finančně nezávislá. Mám mnoho ale – jak to skloubit časově s dětmi, domácností, jak přijít na to, co vlastně chci.
Na několik otázek jsem odpověď jsem dostala na těchto stránkách a nyní se pouštím do akce.
Opravdu na to chci přijít a být nezávislá.
Děkuji Vám za příležitost a možnost.
Jsem ráda, že jsem brouzdala po internetu a hledala, jak si napsat životopis. Stránka „získám dobrou práci“ mě velmi zaujala. Končí mi mateřská dovolená a opravdu nevím kam se vrtnout. Ale stále váhám, abych řekla pravdu. Vím, že musím překonat své pochyby a začít jednat. Pořád řeším jen problémy druhých (manžel, děti…)a zapomněla jsem řešit a starat se také o sebe. Takže pracuji na tom, překonat svůj strach. A mohu říci, že mi webináře i mejlíky od paní Bartíkové docela pomáhají. Děkuji. Snad to brzy zvládnu.
Ivo, děkuji vám!
Je skvělé, že jste obrátila pozornost k sobě! To je první důležitý krok, jak o sobě můžete přestat pochybovat, překonat svůj strach a objevit svoji hodnotu!
Moc vám držím palce!
Jana
Váš článek mě nesmírně zaujal.Již delší dobu uvažuji o změně zaměstnání protože nynější práce mě nebaví a nenaplňuje,jak finančně tak osobně.Proto moc děkuji za tak pěkný článek,který mě donutil se nad svým problémem zamyslet.
Romano, rádo se stalo! Jsem ráda, že vám můj článek pomohl!
Jana
Janu Bártíkovou mám tu čest,znát osobně.před lety byla má šéfka a i když jsme někdy měly rozdílné názory,byla vždy spravedlivá a věřím,že stále je,protže by se nikdy do tohoto nepustila.tak jestli jste bezradní,jako já(brzy mi končí rodičák),2 malý děti,kam mě asi vezmou a plno dalších otázek…pojďte se zapojit do projektu a budeme mít to co si zasloužíme a co si přejeme :o)))